Úterý, 25 Dub 2017
Námitka zástupce veřejnosti při pořizování nového územního plánu a pořizování celoměstsky významných změn stávajícího územního plánu hlavního města Prahy

V Praze dne 7. prosince 2009

Zástupce veřejnosti – Alžběta Rejchrtová  - uplatňuje v souladu s § 48  odst. 2 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, námitku ke konceptu a návrhu územně plánovací dokumentace. Zástupce veřejnosti byl zmocněn k podání námitky a k zastupování občanů při projednání námitky důvěrou 771 obyvatel hl.m. Prahy.
Předmětná územně plánovací dokumentace:

  • koncept a případný návrh Územního plánu hl. m. Prahy, o jehož pořízení rozhodlo Zastupitelstvo hl. m. Prahy svým usnesením č. 7/1 ze dne 31. 5. 2007,
  • případný koncept a návrh celoměstsky významných změn II. Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy (změna č. Z 2722/ 00 Velké Roztyly), o jejichž pořízení rozhodlo Zastupitelstvo hl. m. Prahy svým usnesením č.  19/71 ze dne 18. 9. 2008.

Údaje o uplatněné námitce
Námitka se týká území severojižní magistrály v celé její délce, zasahuje i do katastrálního území Chodov, kde se mění na dálnici D1 a většina jejich bodů se týká oblasti vymezené ulicemi Vyskočilova, 5. května  a Michelská v Praze 4, katastrální území Michle viz. přiložené grafické výkresy

Znění námitky:

Doprava:
a) Požadujeme, aby územní plán Prahy, a ostatní územně plánovací dokumentace řešila komplexně a s dopravními regulativy celý koridor osy severojižní magistrály, tj, v celé její délce od od ulice v Holešovičkách až po Jižní spojku tak, aby to vedlo ke zklidnění magistrály. Požadujeme zamezení možnosti magistrálu rozšiřovat dalšími nájezdovými a sjízdnými rampami. Znamená to  vyjmout z územního plánu nájezdové rampy na magistrálu z ulice Vyskočilovy a sjízdnou rampu z magistrály na ulici Michelskou, zrušit přídatný pruh u magistrály v oblasti Pankráce a sjezd do ulice Hvězdova. Neumožnit stavět v blízkosti magistrály v oblasti Vyskočilova Michelská žádné stavby, které by bránily plynulosti již stávající dopravy a dále ji zatěžovaly.

Odůvodnění:
Prostor severojižní magistrály a navazujících oblastí je po několik desetiletí jedním z nejproblematičtějších míst Prahy. V příštích pěti letech, přestože bude zprovozněna SZ část MO nedojde k humanizaci a kultivaci této centrální městské osy na území Prahy 4. V posledních desetiletích provoz na magistrále na Praze 4 neustále narůstá vlivem výstavby obchodních a administrativních center na Pankráci a v prostoru a blízkosti Budějovického náměstí a magistrála se buď rozšiřuje jako na Pankráci nebo se plánuje její rozšíření mezi ulicí Vyskočilovou a Michelskou. Další svádění dopravy na tuto komunikaci, v jejíž blízkosti jsou výrazně překročeny limity znečištění a hluku jsou v rozporu se stávající legislativou, což potvrdil jak rozsudek Městského soudu v Praze č. 54 Co 390/2007-203 z 30.1. 2007 týkající se hlukové situace, tak další rozsudek Městského soudu v Praze z 4. 11. 2009 týkající se ochranných bariér k nájezdové rampě z ul. Vyskočilovy a sjízdné rampě na ulici Michelskou (dosud nebyl vydán v písemné podobě). Oba rozsudky zmiňují nadměrnou dopravní zátěž, která kromě hluku způsobuje výrazné znečištění ovzduší.
Nájezdová rampa  z Vyskočilovy ulice v prostoru u rozestavěné budovy South Pointu, by svedla dopravu na magistrálu z  oblasti BB Centra, vytvářením kolon brzdících a rozjíždějících aut, především na světlené křižovatce, by způsobila nárůst škodlivin v ovzduší, především polyaromatických uhlovodíků. To by významně ovlivnilo životní prostředí především v prostoru Základní školy Bítovská.  Stejně negativní dopad by měla  nájezdová rampa z ulice Budějovická, Vyskočilova směr 5. května  a ven z města, která by mohla vzniknout při hraně školního pozemku., kde je v konceptu ÚP zakreslena tramvajová trať (naše vyjádření k této trati níže).  Nárůst vozidel by zhoršil ovzduší i na magistrále, která je již v současnosti zatížena nad únosnou míru a kde se tvoří fronty vozidel od  sjízdné rampy z magistrály na ulici Vyskočilova až ke křížení ul. 5. května s Michelskou. Za obzvlášť škodlivé považujeme nové dopravní řešení na Kačerově, kde by podle konceptu ÚP a požadavků MČ Praha 4 mohl vzniknout nový uzel automobilové dopravy + MHD+metro+S-Bahn se světelnou křižovatkou. Souhlasíme s tím, aby zde  došlo k řešení Kačerova jako uzlu veřejné dopravy, ale rozhodně nesouhlasíme s návrhem tzv. brýlí několika ramp, které by měly opět svést na magistrálu automobily ze tří či čtyř směrů: 1. Michelská od Krče ven z města, 2. Michelská od Krče  směr do města, 3. Michelská od Michle směr  z města a případně 4. rampa z Michelské ul. do města. Toto území patří podle modelové studie hodnocení ovzduší firmy ATEM k nejvíce imisně zatíženým v Praze, protože se zde kumuluje dopravní zátěž z magistrály a z Jižní spojky, zvyšovat tuto zátěž  je nejen nepřípustné, ale také absurdní. Vybudovat složité mimoúrovňové křížení  je také v rozporu  s plánem přeměnit magistrálu v městskou komunikaci. Navíc o 150 metrů dále směrem z města již funguje sjízdná rampa na Jižní spojku, která zajišťuje dopravní spojení do Krče.
Tato investičně velmi náročná řešení zřejmě sledují cíl odlehčit ulici Budějovické, která je v návrhu konceptu  vedena jako veřejné prostranství a  MČ Praha 4 požaduje zařadit jako veřejné prostranství i její dolní část vedoucí ke křížení s Jižní spojkou. Zároveň požaduje také řešení mimoúrovňového křížení ulic Vídeňská + Jižní spojka, nesouhlasíme s tím, aby nové řešení přeneslo zátěž z této oblasti na Kačerov a  ponížilo ulici Budějovickou. Zdůrazňujeme, že magistrála prochází obytným územím, přestože je vedeno jako území smíšené. Domníváme se, že dopravní zátěž v této oblasti nelze řešit budováním nových silnic, které přitahují dopravu, ale naopak dopravními regulativy jako např. zavedením mýtného již od křížení ul. 5. května s Jižní spojkou  a např. zavedením modrých či smíšených zón. V tomto kontextu považujeme za velmi významný požadavek MČ Praha 4  změnit konfiguraci tohoto křížení a tranzit vést nadále jen po městském okruhu.

b)    Nesouhlasíme s částečným zakrytím magistrály v prostoru od ulice Bítovská do části ulice Jihlavská  formou nadzemního tunelu, na němž by měla být další zástavba, požadujeme ochranu proti hluku formou skleněného tubusu v celé délce od ulice Vyskočilovy po ulici Michelskou.
Odůvodnění.
Navrhované řešení  nenaplňuje  rozsudek Městského soudu v Praze, neochraňuje   bytovou zástavbu v celé délce  oblasti vymezené ulicí Vyskočilovou a Michelskou a přivádí  do ní další výrazné objemy dopravy, což je v rozporu se stávající legislativou. Toto území je již zatíženo nad únosnou míru a zátěž ani zisk investorů z tohoto území nelze navyšovat ani z hlediska hluku,  především však znečištění ovzduší. Domníváme se, že vzhledem k tomu, že rozsudek Městského soudu je stále pravomocný, je třeba přijmout řešení, které účinně ochrání oblast od křížení ulice 5. května  s Vyskočilovou ke křížení ul. 5. května s Michelskou co nejdříve.
c)    Nesouhlasíme, aby z ulice Vyskočilova vedla po hraně školního pozemku v Bítovské ulici tramvajová linka  po navrhovaném tunelu do ulice Hodonínská a k Michelským pekárnám. Vedení tramvajové linky mezi Budějovickým náměstím a Michelskými pekárnami lze řešit vhodnějším způsobem a to vedením linky Vyskočilovou ulicí pod ulicí 5. května až na křižovatku s ulicí Michelská.
Odůvodnění:
1.    Trasa obsahuje tři křižovatky s odbočením tramvaje, což v důsledku znamená zmenšení průjezdné kapacity křižovatky pro osobní automobily. Dále dělí naprosto nevhodně centrální parkovou plochu na dvě části, čímž znemožňuje její plnohodnotné využití obyvateli. Delší a technicky komplikovanější trasa znamená navýšení investic (vybudování nájezdu z Vyskočilovy ulice, přemostění komunikace 5. května, složitější křižovatky při odbočení tramvaje).
2.    Trasa obsahuje tři křižovatky s odbočením tramvaje, což v důsledku znamená zmenšení průjezdné kapacity křižovatky pro osobní automobily.
3.    Vedení trasy nevhodně přivádí tramvaj mezi obytné domy rušící hlučným provozem kvalitu bydlení v oblasti, kde jsou již v současné době překračovány limity stanovené zákonem.
4.    Trasa dělí naprosto nevhodně centrální parkovou plochu na dvě části, čímž znemožňuje její plnohodnotné využití obyvateli.
5.    V oblasti kolem Hodonínské ulice byly původně rybníky. Domy v této lokalitě jsou založeny na vcelku nestabilním podloží. Vibrace a otřesy způsobené provozem tramvaje by mohly v některých případech znamenat technické problémy okolních objektů.
6.    Vedení tramvaje Vyskočilovou ulicí by řešilo problém dopravy zaměstnanců BB Centra jejichž počet je ve srovnání s obyvateli bytových domů nesrovnatelně větší (BB Centrum musí z tohoto důvodu provozovat soukromou autobusovou linku).
7.    Šířka prostoru mezi objekty ohraničující ulice Michelská – je menší (27,5m) než šířky prostorů v ulici Vyskočilova pohybující se mezi 27,5m – 36m. Podjezd pod komunikací 5. května v ulici Vyskočilova má dostatečnou podjezdovou výšku (5,4m). Šířka prostoru umožňuje vytvoření středního tramvajového tělesa, čtyř pruhů pro osobní automobily a dvou chodníků pro pěší. Podjezd pod pěší lávkou u BB Centra má stejnou podjezdovou výšku jako pod komunikací 5. května (5,4m).
8.    Souběh cyklotrasy s tramvají v centrálním parku je komplikací pro všechny tři prvky (tramvaj, cyklisty, využití parku).

2) URBANIZACE ÚZEMÍ
a)    Požadujeme změnit funkční využití plochy mezi ulicemi Pod  dálnicí, Hodonínská a komunikací 5. května označené v konceptu jako SM s regulativem A1 – 3/15,.  na kategorii VV (veřejné vybavení) s regulací  A2 – 5/40 a použít tuto plochu pro výstavbu například  zařízení pro vědu a výzkum či školského zařízení či jiné funkce, jež vyvolá jen malý objem automobilové dopravy a umožní lepší provětrávání oblasti. Zařízení pro vědu a výzkum byla na veřejném projednávání konceptu ÚP požadována zástupci akademické obce.
Odůvodnění:
Vzhledem k nadlimitnímu zatížení by měla být na toto území uvalena stavební uzávěra. Výsledky EIA ke komplexu budov AC 5. května prokázaly, že ani po uvedení Jihozápadní části silničního okruhu do provozu neklesnou škodliviny v ovzduší na zákonem stanovené limity. Kompaktní výstavbou po obou stranách magistrály se toto území změní v další Legerovu..   Zástavba typu A2 (větší odstupy budov umožňující provětrávání území) s výškou budov srovnatelnou s okolní zástavbou cca 5podlaží a procentem zeleně minimálně stejným jako okolní bytová výstavba – tedy 40%. je pro budoucnost vhodnější. Nevhodným územním plánováním a to zařazením  oblasti Baarova-Vyskočilova- 5. května do kategorie funkčního využití SM bez regulativů vzniklo v oblasti Baarova-Vyskočilova- 5. května rozsáhlé monofunkční území –BB Centrum- s vysokými nároky na dopravu, po dokončení má BB Centrum vyprodukovat podle oficiálních odhadů 24 450 aut denně. (Podle vyhlášky o obecně technických požadavcích na výstavbu mají administrativní budovy předepsány čtyřnásobně vyšší počet parkovacích stání než obytné domy). Nesouhlasíme s tím, že do konceptu ÚP nebyl převzat regulativ pro smíšené území ze změny 1000/00 územního plánu, že žádná z funkcí nepřesáhne 60% z celkové kapacity území vymezeného danou funkcí.

b)    Řešení centrální parkové plochy mezi Vyskočilovou, Hodonínskou a Michelskou ulicí by bylo vhodné rozšířit o stávající nevyužívané zelené plochy u Hodonínské ulice až  ke křižovatce s Michelskou ulicí. Tím by se docílilo napojení bytové zástavby za Michelskou ulicí s tímto prostorem a zároveň by se podpořilo vytvoření cyklistické trasy vedoucí tímto parkem.
c)    Požadujeme, aby se v novém ÚP vrátila území mezi ulicí Jihlavskou a 5. května funkce městské zeleně. Tato plocha byla v říjnu 2009 prodána investorovi za účelem výstavby polyfunkčního objektu. Realizace výstavby by vedla k vykácení téměř stovky vzrostlých stromů a dalšímu výraznému nárůstu dopravy, což je opět v rozporu se zákony. Budova by hlukově odstínila pouze 3- 4 patra jednoho domu a navíc by odrazila hluk na domy v ulici Pod dálnicí. Dále požadujeme, aby byla zelená plocha v ulici Pod dálnici opět přeřazena do kategorie městské zeleně, stejně jako pásy v ul. Bítovská a podél ulice Vyskočilova.
Odůvodnění:  
Odstranění pásů zeleně podél třídy 5. května i ulice Vyskočilova je vzhledem ke kvalitě jak urbanistické, tak i životního prostředí zcela nevhodné. Tyto plochy zeleně přirozeně zachytávají polétavý karcinogenní prach z automobilové dopravy a zlepšují klima Vytvářejí dále přirozené urbanistické bariéry mezi škodlivými prvky dopravy a obytným územím. To potvrzuje i  Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, podle něhož je „v husté obytné zástavbě  nutno nadále zvyšovat zastoupení vegetace. Vegetační kryt účinně váže prachové částice na svém povrchu a neumožní jim tak snadno uvolnit se znovu do ovzduší. Prašnost na těchto plochách je tak zásadně omezena.

Nesouhlasíme s připomínkou MČ Praha 4 změnit park na rohu ulice Vyskočilova a V zápolí na SM  z výše uvedených důvodů.

d)   Požadujeme, aby území na rohu ulice Michelská a Vyskočilova, kde se nalézají tenisové kurty byla navrácena funkce SP – sport a bylo odděleno od sousedního smíšeného území.
Odůvodnění:
Toto území je ve vlastnictví Tenisového oddílu Michle 1927 a je posledním sportovištěm, které v tomto území zůstalo. Kategorie SM s kompaktní zástavbou, překryvnou značkou rekreační plocha a regulativem K1-8/30 vzhledem k rozsáhlosti území nezaručuje využití této plochy  ke sportovním a rekreačním účelů.
e)   Nesouhlasíme s rozsáhlou výstavbou v oblasti Velkých Roztyl u Krčského lesa tak, jak je navržena v celoměstsky významných změnách (změna č. 22722/00). Nesouhlasíme s tím,  aby mizely plochy zeleně u Krčského lesa a nahrazovaly je objemné objekty administrativních či jiných budov. Území Roztyl je důležitým ekologickým prvkem Prahy, místem vzácné fauny i flóry a rovněž významným rekreačním místem pro obyvatele Prahy, zejména pro obyvatele Prahy 4 a Prahy 11. Žádáme, aby v konceptu a návrhu nového Územního plánu hl. m. Prahy byly v oblasti Roztyl zachovány souvislé plochy zeleně, navazující přirozeně na území krajiny a rekreace a nebyl narušen celoměstský systém zeleně propojující území Michelského lesa se Spořilovem.Vzhledem k obrovskému dopravnímu zatížení, které magistrála a D1 představuje pro Prahu 4 i  jiné části Prahy, požadujeme, aby se v této oblasti nestavěly další objekty přitahující dopravu a  aby byl na tuto oblast zpracován regulační plán.
Odůvodnění:
Výstavba  administrativních budov u magistrály, s nimiž počítá územní studie zadaná MČ Praha 11,  je v rozporu s Integrovaným krajským programem snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha, který rada Magistrátu hl.m.Prahy přijala dne 12.9.2006, usnesení č.1461, a  podle něhož se v území se zhoršenou kvalitou  životního prostředí nemají stavět další objekty přitahující dopravu jako jsou administrativní a obchodní centra a hotely. Objemné administrativní objekty by také zhoršily nadlimitní hlukovou zátěž, jíž jsou vystaveni obyvatelé obytných domů ulice Jihozápadní  na Spořilově. Přestože jsou tyto objekty  inzerovány  jako bariérové domy pro oblast Roztyl,  vzhledem ke svému umístění v těsné blízkosti této druhé nejzatíženější komunikace ve městě by  především odrážely hluk na druhou stranu magistrály a to na obytné domy ulice Jihozápadní  na Spořilově.

Požadujeme, aby se při hodnoceni dopadu na udržitelný rozvoj města vycházelo především z modelového hodnocení ovzduší firmy Atem, jež se provádí pravidelně pro účely územního plánování hl. města Prahy a městských částí, a  z hlukové mapy zpracované pro potřeby akčního protihlukového plánu.


Mgr. Alžběta Rejchrtová
Jihlavská 523/64
140 00 Praha 4