Čtvrtek, 19 Říj 2017
Vyjádření OS Občané postižení SJM k posudku a veřejnému projednání dokumentace EIA k záměru Administrativní centrum Kačerov

Zasláno: Odbor ochrany prostředí, Magistrát hl. města Prahy

V Praze, dne 15.3.2011

Vyjádření OS Občané postižení SJM k posudku a veřejnému projednání dokumentace EIA k záměru Administrativní centrum Kačerov

Jak jsme již uvedli v předchozích vyjádřeních k oznámení a dokumentaci EIA, tento  záměr je v rozporu a platnou legislativou ČR a EU a měl by být proto jako nezákonná stavba zamítnut. Zdá se až absurdní, že by na zeleném pásu šířky asi 28 metrů se 126 stromy a další parkovou úpravou, jenž odděluje ulici Jihlavskou od magistrály, mohl vyrůst objemný administrativní objekt, jenž nás téměř o všechny stromy připraví a přitáhne do oblasti dalších téměř tisíc vozidel.  Mohlo by nás proto udivovat, že některé dotčené orgány státní správy a samosprávy považují tento záměr za přijatelný a že zpracovatel posudku  navrhuje vydat k němu souhlasné stanovisko a  tvrdí, že životní prostředí a zdraví  nebude v podstatě ovlivněno.

Vzhledem k tomu, jaká byla historie celého záměru, nás to však neudivuje. Jenom připomínáme, že pokud se investorovi v roce 2004 podařilo změnit funkční využití území z izolační zeleně na území smíšené, stále platí, že se podle územního plánu jedná o území se zvýšenou ochranou zeleně, kde by měla být veškerá zeleň nahrazena, a že podle závazné textové části územního plánu je to stále stabilizované území, které se může pouze dotvářet, rehabilitovat, ale nesmí v něm docházet k rozsáhlé stavební činnosti (oddíl 8, odst. 3). Záměr tedy není v souladu s územním plánem. Naprosto také odporuje Integrovanému krajskému programu na snižování emisí, který byl přijat Radou HMP v roce 2006 a novelizován v roce 2010 a porušuje rozsudek Městského soudu v Praze, jenž nařídil městu snížit hluk na zákonem stanovené limity 60 dB ve dne a 50 dB v noci.
Přestože jsme tyto námitky uvedli i na veřejném projednání, nebyly zpracovatelem posudku ani zpracovatelem dokumentace vyvráceny, stejně jako další námitky, že tento objekt, který má údajně sloužit jako protihluková bariéra, nesníží hluk na zákonem stanovené limity, naopak jej zvýší vlivem mnohonásobných odrazů u domů na druhé straně magistrály v ulici Pod dálnicí. Přestože víme, že naše námitky objektivně vyvrátit nelze, některé z nich rozvedeme a doplníme je o rozporování vyjádření odborníků, kteří při veřejném projednávání daný záměr hájili.
Na svých námitkách podaných písemně před veřejným projednáváním trváme v plném rozsahu kromě námitky uvedené na str. 7 našeho vyjádření k dokumentaci týkající se referenčního bodu 5822. Dále uvádíme, že občany pohoršilo, že se zástupci investora na veřejném projednání snažili bagatelizovat funkci zeleně v naší oblasti a za tímto účelem promítali záběry na dřeviny v jiné části zeleného pásu,  na níž nebude výstavba prováděna a jejíž zanedbaný stav je důsledkem toho, že zde byla vykopaná díra pro přípravu sjízdné rampy,  která zarostla náletovými dřevinami. Výstavbu této rampy zastavilo OS Občané postižení SJM  v roce 1999.

Ovzduší
Oblast, do níž má být záměr umístěn, patří podle  Integrovaného krajského programu snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavního města Prahy, jenž vymezuje území podle překračování imisních limitů v letech 2005 – 2007 do kategorie I , kterou je nutno prioritně řešit. Je to zejména oblast od Barandovského mostu po napojení Jižní spojky na D1 a dál do Běchovic, tedy včetně křížení s třídou 5.května. Jižní spojka je cca 500 metrů vzdálena od místa výstavby Administrativního centra Kačerov. Je sice pravda, že otevřením jihozápadní části pražského silničního okruhu došlo k určitému snížení nákladní dopravy na Jižní spojce, uvolněnou cestu však podle informací z TSK využívá dalších asi  30 000 osobních vozidel. Podle předběžné modelové studie firmy ATEM, jež dělala pro posouzení záměru AC 5. května, jenž měl být realizován v naší oblasti na druhé straně magistrály, k žádnému výraznému poklesu škodlivin nemělo dojít. Přesnější údaje týkající se této studie lze nalézt v našem vyjádření k dokumentaci k tomuto záměru. Dopad odklonění dopravy nebyl do současného modelu ATEM pro rok 2010 ještě zahrnut. Nicméně dodáváme, že tento model, jenž naznačuje zlepšení imisní situace v Praze, vychází velmi optimisticky díky ekonomické krizi, v jejímž důsledku došlo k podstatnému snížení podílu nákladní dopravy na pražských komunikacích a také meteorologickým a rozptylovým podmínkám, jež  byly v roce 2009 (stav, jenž ATEM za rok 2010 hodnotí) velmi příznivé. Rozhodující vliv na ovzduší v naší oblasti však mají komunikace v blízkém okolí jako je ulice 5. května, Michelská a Vyskočilova, což v tomto posudku potvrzuje na str. 59 i ing. Obluk.  Podle rozptylové studie (údaje City Plan) se má v bezprostřední blízkosti našich domů po ulici 5. května a Michelská pohybovat 123 000 vozidel denně, což je číslo alarmující, bohužel stále podhodnocené, jak doložíme níže..

Situace v této oblasti, která v programu na zlepšení kvality ovzduší spadá do kategorie I. rozhodně nelze řešit tak,  že se budou intenzity dopravy navyšovat výstavbou další  administrativní budovy. Administrativní a obchodní centra patří v krajském programu na snižování emisí k „dopravně významným stavbám“, jež by se neměly stavět v oblastech se zhoršenou kvalitou prostředí. V programu jsou také přímo uvedena opatření na snižování prašnosti a to např. výsadba izolační zeleně v těchto oblastech, zejména u zatížených komunikačních tahů. Dokonce se uvádí, že pro realizaci výsadeb u silně dopravně zatížených komunikací lze využít prostředků Operačního fondu životní prostředí, oblast 2.1. Proto nám připadá absurdní, že Odbor ochrany prostředí MHMP, který takovýto program připravil, vydává souhlasné stanovisko se záměrem, který je s ním v přímém rozporu a o zeleň, jež u nás plní zcela funkci pohlcovače prachu kromě funkcí jiných, by nás připravil. Tvrzení ing. Janoty, vedoucího Odboru ochrany ovzduší MHMP, že ovzduší se podle rozptylových studií nejenže bude zlepšovat  mezi lety 2014-2020 v této oblasti a že už se zlepšuje v celé Praze a v místě záměru taktéž, považujeme za zavádějící.

Rozptylové studie byly dělány na základě vstupních údajů, z nichž nejvýznamnější jsou intenzity dopravy, a které poskytla zpracovatelům firma City Plan. Ta zase tvrdí, že má podkladové informace od TSK. Aby výpočty rozptylových studií odpovídaly co nejvíce reálnému stavu, musí pracovat s co nejpřesnějšími vstupními údaji. Intenzity dopravy, které pro různé stavby na území Pankráce a v prostoru a okolí Budějovické zpracovala TSK-ÚDI, i předložené intenzity dopravy, které zpracoval City Plan  výhradně pro AC Kačerov,  se závažným způsobem  liší, jak  prokázal posudek dopravních  odborníků z OS SOIP Praha 4, s jehož závěry se plně ztotožňujeme. Tento posudek porovnáním údajů o intenzitách dopravy v několika dopravních studiích prokazuje,  že obě organizace snižují intenzity dopravy na komunikacích oproti roku 2008, což je v rozporu s tím, že tato oblast je stále zatěžována dalšími stavbami, mezi něž patří také AC Kačerov. Je pak přirozené, že  právě vzhledem k nepřesným vstupním údajům musí být znečištění v naší oblasti nižší než v realitě.  Rozptylové studie jsou zatíženy  určitou mírou nejistoty, která existuje jak u modelu ATEM, tak v mnohem větší míře u modelu Symos. Výhrady k tomuto druhému modelu uvádíme v našem vyjádření k dokumentaci EIA, kde také zdůrazňujeme, že kombinací obou metod se míra nejistoty výrazně zvyšuje.  V naší oblasti nebylo nikdy prováděno měření imisí, kdyby však k němu došlo, byly by naměřené hodnoty vyšší než hodnoty vypočítané, což v dřívějších vyjádřeních  k jiným stavbám v naší oblasti potvrzuje i OOP MHMP a také odborníci zabývající se hodnocením kvality ovzduší a zdravotních rizik.  Objektivita studie ATEM je také zkreslena skutečností, že při stanovení imisního pozadí vycházela tato firma z predikce, jak bude vypadat situace v roce 2020, kdy mají být podle zatím neschváleného konceptu územního plánu uvedeny do provozu oba okruhy, všechny radiály a velké křižovatky a magistrála má být humanizována, její šířka má být snížena na čtyři pruhy. Pro vyhodnocení stavu k roku 2014 byly emise z liniových zdrojů pro celé území Prahy přepočteny na stav vozového parku k roku 2014, což je postup nesprávný. Zdůrazňujeme, že tento další optimistický závěr ATEMu, že imisní situace v Praze se zlepšuje a bude zlepšovat  nemá v tomto případě nic společného s realitou. V podobné studii k administrativnímu objektu  Filadelfie v roce 2005 uváděla firma ATEM například mnohem nižší vypočtené hodnoty imisního zatížení, než jaké uvedla v „Modelovém hodnocení kvality ovzduší na území hl.m.Prahy v roce 2003“. I ing. Obluk potom později v roce 2007 ve svém posudku k záměru AC 5 května připustil, že při použití této studie "hodnoty imisní zátěže vycházely nereálně nízké". Nelze hodnotit reálný stav na základě vysoce nepravděpodobné predikce.  Nesouhlasíme s tvrzením ing. Obluka, že studie pro současný stav jsou nevyhovující, odkazujeme na studie ATEMu pro AC 5. května, která se již zabývala odklonem dopravy na jihozápadní část pražského silničního okruhu. Domníváme se, že rozptylové studie k tomuto záměru nebyly zpracovány korektně. Ze studie přirozené ventilace území však vyplývá, že při převládajícím severozápadním proudění dojde ke zhoršenému provětrávání a k nárůstu krátkodobých koncentrací škodlivin v ovzduší, což může mít přímý vliv na zhoršení akutního stavu obyvatel. Na problematiku krátkodobých koncentrací odkazujeme níže, podrobně je rozvedena  v příloze zpracované MUDr. Rychlíkovou.  

Vedoucí odboru ochrany ovzduší MHMP ing. Janota na veřejném projednání vysvětloval, proč OOP MHMP změnil názor, jenž zastával v roce 2003, že naše oblast patří z hlediska kvality ovzduší k nejhorším v Praze a že „parametry kvality ovzduší nebudou v dohledné době dodrženy tím, že podle údajů z měřících stanic ČHMÚ lze konstatovat, že  ovzduší v Praze se zlepšuje. Vzhledem k tomu, co jsme uvedli výše o intenzitách dopravy, které se s přibývajícím počtem aut snižují, tomuto snižování nevěříme a co se týče širší situace v Praze odkazujeme na vyjádření ČHMÚ, které tvoří přílohu našeho vyjádření. Přesto zdůrazňujeme, že vypočtená hodnota NO2 pro referenční bod 5822 v blízkosti ul.5. května a křižovatky Michelská pro rok 2008, jež dosahuje  podle modelové studie ATEM s.r.o., Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy, 20008  hodnoty 58,89 µg/m3,  výrazně překračuje povolený limit 40 µg/m3 .  Opět si proto klademe stejnou otázku, jakou jsme položili ing. Janotovi, jak mohl OOP MHMP s tímto záměrem vyslovit souhlas. (Tento údaj 58,89 µg/m3uvádíme jako zpřesnění údaje na str. 7 našeho vyjádření k dokumentaci.)  

V této souvislosti připomínáme povinnost, kterou má ČR EK ve smyslu článku 22 odst. 2 směrnice 2008/50/ES, pro oxid dusičitý a PM10 ve 13 zónách a aglomeracích, Praha je zónou č.1 s číslem zóny a aglomerace 010. Upozorňujeme zároveň na to, že EK vzhledem k tomu,  že ve většině případů byla sice v ČR přijata vhodná opatření k zabránění překračování limitních hodnot,  ale nejsou naplňována, neprodloužila lhůtu k jejímu splnění, a že Praha stejně jako jiná města v republice bude muset znečištění snížit na zákonem stanovené limity do 11.6.2011.
Pro dokreslení situace jsme si nechali zpracovat výsledky měření ČHMÚ na několika stanicích v Praze, které také měří znečištění z dopravy na rozdíl od stanic, s nimiž se pracuje v dokumentaci tj. Libuš a Bráník a které nemohou být pro naši oblast reprezentativní. Vedoucí oddělení na úseku Ochrana čistoty ovzduší ČHMÚ, ing. Jana Ostatnická však k nim přesto uvádí:     „Tyto stanice jsou umístěny v podobných lokalitách, jako je posuzované území, liší se však mírou dopravní zátěže a svým umístěním (mezi domy, na volnějším prostranství, ve svahu,…), které má vliv na rozptýlení znečišťujících látek.“ Dodáváme k tomu, že objektivní stav znečištění v naší oblasti by mohlo poskytnout pouze dlouhodobé měření na místě

Všeobecně je známo, že po ukončení provozu velkých stacionárních zdrojů znečištění zůstává největším zdrojem doprava a vedle ní lokální topeniště. Přestože v posledních dvou letech poněkud poklesly roční průměrné koncentrace hlavních škodlivin díky vlivům, jež jsme uvedli výše, lze konstatovat, že roční průměry NO2 jsou stále vysoce nadlimitní u dopravně zatížených komunikací, zejména v naší oblasti, stejně jako krátkodobé koncentrace jak pro  NO2, tak pro PM10 PM2,5. To lze usoudit jak z měření ČHMÚ tak  z Modelového hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy firmy ATEM pro rok 2008  a 2010. Ing. Jana Ostatnická k tomu uvádí. „Z výše uvedených dat lze usuzovat, že koncentrace sledovaných znečišťujících látek velmi závisí na meteorologických a rozptylových podmínkách a automobilový provoz situaci zhoršuje, vzhledem k nepříznivým podmínkám v zimních obdobích koncentrace těchto látek na uvedených stanicích neklesají.“
Ing. Obluk ve svém posudku a zejména při veřejném projednávání bagatelizoval vliv krátkodobých koncentrací NO2,  PM10  a PM2,5. na zdravotní stav obyvatel. Také se nesprávně vyjádřil o benzo(a)pyrenu, že nevzniká v důsledku dopravy, a jeho nebezpečí rovněž podcenil. Tato tvrzení vyvrací jak posudek ing. Ostatnické, která také uvádí doporučení Světové zdravotnické organizace WHO, jaké imisní limity by měly být stanovené pro ochranu lidského zdraví, tak zejména posudek Dr. Rychlíkové. Oba posudky přikládáme k našemu vyjádření.
Ing. Obluk ve svém posudku tvrdí, že dochází k pozitivním trendům ve vývoji kvality ovzduší v posledních letech a že „Pro plnění imisních limitů bude  rozhodující pozaďové znečištění, které bude záviset na dalším vývoji kvality ovzduší na území hl. m. Prahy jako celku (pro celkové zlepšení kvality ovzduší byl v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší zpracován a je praktikován specializovaný krajský program, jehož cílem je dosažení uspokojivé kvality ovzduší na území města tak, aby limitní hodnoty nebyly překračovány).“ Pokud ing. Obluk pouze touto formulací obměňuje své tvrzení, že nezáleží na příspěvku konkrétního záměru k pozaďovému znečištění, protože ten je nepatrný, ptáme se, z čeho se vlastně pozaďové znečištění skládá, není to snad součet příspěvků znečištění od všech zdrojů ve městě?  Krajský program na snižování emisí je sice zpracován, ale nedodržuje se, důkazem toho je, že OOP MHMP vydává souhlasné stanovisko s tímto záměrem, který imisní zatížení zvýší. Ztotožňujeme se proto s názorem EK, že opatření jsou sice přijata, ale nedodržují se. V případě, že tento záměr nebude jako škodlivý zamítnut, budeme EK informovat, jak hlavní město Praha plní své závazky.

Hluk
Je neuvěřitelné, že zpracovatel posudku na naši námitku, že výstavbou AC Kačerov nejenže nebude naplněn rozsudek Městského soudu v Praze, ale hluk se zvýší mnohonásobnými odrazy na druhé straně magistrály, odpovídá tvrzením, že oznamovatel není povinen tento rozsudek naplnit, že je to záležitostí města. Nevybral ho snad OOP MHMP, orgán státní správy ve městě Praze, aby posoudil, zda je tento záměr v souladu s veřejným zájmem, jímž je ochrana zdraví a zdravých životních podmínek? Jak on, tak OOP MHMP mají tento zájem hájit. Záměr rozhodně neplní funkci protihlukové bariéry, jež sníží hluk na zákonem stanovené limity, jak jsme podrobně rozebrali v dokumentaci. Jak jsme uvedli, sníží hluk částečně u jednoho domu a na domy na druhé straně magistrály jej odrazí. Realizace tohoto záměru by navíc velmi zkomplikovala, ba znemožnila zklidnění magistrály, ať už formou překryvu nadzemním tubusem nebo jejím zahloubením. Kumulací záměru AC Kačerov s těmito plánovanými řešeními se dokumentace nezabývá, dopravní řešení odsouvá do dalšího stupně dokumentace, což je nepřípustné. Navíc zdůrazňujeme,  že  překryv magistrály, což je jediné účinné protihlukové opatření, musí být podle rozsudku Městského soudu v Praze realizován do roka. V tom případě by objekt Administrativního centra Kačerov ztratil i poslední zbytek své předstírané funkce, že má sloužit jako protihluková bariéra. Naše námitky ke korektnosti hlukové studie trvají, měření hluku bylo prováděno na nereprezentativních místech a za nereprezentativních podmínek Odůvodnění zpracovatele dokumentace ing. Ládyše i zpracovatele posudku ing. Obluka, že Ekola s.r.o., že měření hluku bylo prováděno právě v nižším podlaží v Jihlavské ulici, aby se zjistil hluk v Jihlavské, považujeme za neprofesionální, stejně jako tvrzení, že se měření provádělo pouze ke kalibraci a ne aby bylo zjištěno dodržování hlukových limitů. Účelem hlukové studie by mělo být zjištění objektivní hlukové situace v našem území, kde je hluk z ulice 5. května dominantní, měřením na reprezentativních místech a za reprezentativních podmínek a výsledky by pak měly být kalibrovány na výpočetní model, aby byl výpočet co nejpřesnější.

Zeleň
Všechny naše námitky trvají, pouze upozorňujeme na skutečnost, že téměř všechny stromy na pozemku investora budou vykáceny, ty které nebudou, se už nenacházejí na pozemku investora, náhradní výsadba v místě není možná, na pás o šířce 28 metrů se vejde pouze objemná administrativní budova. Náhradní výsadba na jiném pozemku nám nepomůže a nepočítá se do bilance zeleně. Obzvlášť směšný, ani už ne absurdní, je požadavek OOP, aby byla „někde“ založena květnatá louka, kterou by mohl navštěvovat čmelák, jenž se na zeleném pásu vyskytuje s jinými chráněnými živočichy.

Urbanismus
V úvodu našeho vyjádření jsme poukazovali na skutečnost, že záměr není v souladu s územním plánem, protože se umisťuje do stabilizovaného území. Dodáváme, že nejsou ani splněny odstupové vzdálenosti dané vyhláškou OTTP o obecně technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze. Navrhovaný objekt je podle výkresové částí dokumentace (řez b,c,d,e str. 674) vysoký 28,5 m odstupován vzdálenost od protilehlého domu v Jihlavské ulici je 21,5 m. Uvádíme tento údaj jako další důkaz, že takovýto objekt do našeho území nepatří a je v rozporu se zásadami urbanismu.
Požadujeme, aby byl záměr Administrativního centra Kačerov jako škodlivý zamítnut, protože dokumentace ani posudek neprokázaly, že záměr neohrozí životní prostředí a zdraví obyvatel. Podmínky uváděné ve stanovisku nepovažujeme za podmínky, jejichž naplnění by mohlo situaci zlepšit tak, aby  byla v souladu se stávající legislativou o ochraně životního prostředí a veřejného zdraví.

Za OS Občané postižení SJM

Mgr. Alžběta Rejchrtová
Jihlavská 523/64
140 00 Praha 4
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript



Přílohy:
1)    Měření imisí na dopravních stanicích v Praze,  Ing. Jana Ostatnická, Český hydrometeorologický ústav
2)    Částice PM10  a PM2,5 , oxid dusičitý a benzo(a)pyren: Jak poškozují zdraví, MUDr. Eva Rychlíková, Zdravotní ústav v Ústí nad Labem
3)    Fotografie lipové aleje (emailem)