Středa, 16 Srp 2017
„Přesazování“ pětapadesátiletých stromů u magistrály Email

V sobotu ráno (17.3.2012) začalo brutální „přesazování“  čtyř  stromů, které na zeleném pásu oddělujícím ulici Jihlavskou od rušné magistrály stály v cestě výstavby 174 metrů dlouhému Administrativnímu centru Kačerov.  Rakouský developer českého původu, Milan Jendrusak, ještě nemá platné územní rozhodnutí, proti němuž se odvolali občané z přilehlých ulic, ale šedesát pět lip se mu podařilo vykácet již v prosinci, protože byly takzvaně podměrečné, s obvodem kolem 50-60 cm.  Na další stromy lípy a javory,  největší  s obvodem 164 cm, starý 55 let, by musel mít povolení ke kácení, které by mohl získat až s platným stavebním povolením, a proto se již v prosinci snažil využít skuliny v zákoně o ochraně přírody a stromy přesadit. Na tento úkon povolení nepotřeboval, avšak Česká inspekce životního prostředí s ním na upozornění občanů zahájila řízení o poškozování stromů a předběžným opatřením přesazování zastavila do doby, než prokáže, že zapěstoval kořenový bal tak, aby  stromy po přesazování nezahynuly. Ministerstvo životního prostředí však předběžné opatření zrušilo, protože shledalo, že je ekologičtější stromy přesadit než pokácet.

Svědek „přesazování“ Miroslav Kučera z Jihlavské ulice k tomu uvádí: „Ty stromy nejenže nemají šanci na přežití, to dá rozum, že pětapadesátiletý strom se velmi těžce přesazuje, zejména na jaře. Když mu však pilou uřežete kořeny třicet centimetrů od kmene a mlátíte do něj sekyrou, tak ho to bolí mnohem více, než kdybyste vzali pilu a jednoduše ho podřízli. Tohle barbarství se dělo před našima očima s posvěcením úředníka MŽP, kterého kácející v sobotu v devět hodin ráno zavolal telefonem a pak ho předal na ucho policii, kterou jsme na místo činu přivolali.“

Alžběta Rejchrtová, předsedkyně občanského sdružení Občané postižení Severojižní magistrálou a zastupitelka za SZ na Praze 4 k tomu dodává. „Pan Jendrusak si povolení k přesazování šikovně obstaral na MŽP,  tak jako si obstaral  všechna souhlasná stanoviska například od hygieny a odboru ochrany prostředí a získal dosud nepravomocné územní rozhodnutí. Pokud jde o přesazování, tam mu to zákon při vstřícnosti úředníka umožňoval, pokud však jde o samotnou výstavbu, tak ta je v rozporu se všemi zákony o ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Za prvé se jedná o území, které se sice předchozímu investorovi ve spolupráci s Městskou částí Praha 4 podařilo změnit z izolační zeleně na smíšené, v němž lze stavět. Stále je to však podle územního plánu stabilizované území se zvýšenou ochranou zeleně, v němž není povolena rozsáhlá stavební činnost, jíž 174 metrů dlouhý objekt bezpochyby je. Navíc do oblasti nadlimitně zatížené hlukem a zplodinami z dopravy nelze umisťovat stavby, které by ji dále zatížily, byť jen nepatrně. To potvrdil nedávno i rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci mrakodrapu Epoque na Pankrácké pláni. V našem případě se jedná o téměř tisíc jízd autem denně a o to, že stavba, která se vydává za protihlukovou bariéru, by hluk však na zákonem stanovené limity nesnížila ani u jednoho domu, jenž by jí byl stíněn, naopak mnohonásobnými odrazy by jej zvýšila u obytné zástavby na druhé straně magistrály.  Pokud Stavební odbor MHMP naše odvolání proti územnímu rozhodnutí zamítne, potvrdí se naše podezření, že investor získává souhlasná stanoviska k tomuto záměru tak hladce, protože používá korupční praktiky a má klientelistické vazby na politiky. O tom může svědčit skutečnost, že již nabídl nepřímý úplatek v podobě dobře placené práce dvěma odpůrcům stavby. (viz článek v HN ze dne 31.1.2012 „.Investor nabídl práci odpůrci….“) .a že původní majitel investorské firmy Centrum Kačerov s.r.o a autor projektu architekt Jiří Košťál byl členem Komise výstavby a územního plánu na Praze 4  a  Josef Falge, obchodní společník kontroverzního podnikatele a politika z Prahy 4 Ondřeje Palounka, zajišťuje inženýrskou a stavební činnost pro tuto stavbu a přeložku horkovodu s ní související,“ uzavírá Alžběta Rejchrtová.

Vysvětlivka: Novelizovaný zákon o ochraně přírody z roku 2009 umožňuje i právnickým osobám kácet  bez povolení stromy do obvodu  stanoveném vyhláškou, což je 80 cm ve výšce 130 cm nad zemí. Původně měly tuto možnost pouze fyzické osoby, aby si mohly na zahrádce pokácet i takto vzrostlé stromy a nemusely kontaktovat úřady. Řada občanských sdružení od té doby mnohokrát apelovala na MŽP, aby přijalo novou vyhlášku a obvod kmene snížilo na 40 cm. Nestalo se tak. ČIŽP může za poškozování stromů uložit pokuty až do výše 1 či 2 milionů korun.

 

Alžběta Rejchrtová
Miroslav Kučera